ego

1:02:00

...Měl bych si vybrat svoje vlastní normy. Psycholog by mě vybídl: "Rozhodni se, kým chceš být, a pak takový buď," protože záleží jen na tom, co si o sobě myslím já.
Pokud má někdo potíže s nedostatkem hrdosti a sebeúcty, zdá se, že my, obyvatelé moderního světa, se s takovým problémem umíme vypořádat jen jediným způsobem. Osobní potíže léčíme posilováním hrdosti a sebeúcty. Dle našich rad se postižená osoba musí naučit, jak vnímat sebe sama, a pochopit, že je vlastně skvělá, úžasná. Musí si uvědomit všechny velkolepé  věci, jichž dosáhla. Vybízíme ji, aby se přestala starat o to, co o ní druzí říkají. Nabádáme ji, aby vytyčila vlastní systém norem a řídila se jím -  a aby se pak podle něj hodnotila sama.
Pavel však k problému přistupuje diametrálně odlišně. Jen pramálo mu záleží na tom, soudí-li jej Korinťané nebo jiný lidský soud. A pak postoupí ještě o krok dál: nehodlá soudit ani sám sebe.

(T. Keller, Svoboda sebezapomnění, str. 31)

You Might Also Like

2 komentářů

  1. vnímat a hodnotit jsou dvě dost odlišné věci...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, když to znovu čtu a přemýšlím nad tím, dost se do toho zamotávám,). Pro mě to spíš byla zajímavá myšlenka, kde v tomto konkrétním případě se mi spolu vnímání a hodnocení sebe sama až skoro prolínalo. Líbilo se mi, jak autor vypíchl psychologii, kdy si určuješ hodnotící stupnici pro sebe sama-a pak se podle toho snažíš sebe vnímat (asi?). Ale takto to nakonec (alespoň pro mě) nefunguje.
      No a nakonec znovu přiznávám, že si možná protiřečím, ale baví mě nad tím uvažovat. Budu ráda i za tvůj další názor, pokud se ti do toho bude chtít pouštět a neodradí tě, že sem možná přeskočila na úplně jiný myšlenkovou nit,D.

      Vymazat

B)